Zamilovanost – intenzivní fáze – bouření hormonů, druhého zatím neznáme úplně dobře, projektujeme do něj svoje představy, idealizujeme si ho.

Deziluze – spadnou nám růžové brýle a najednou vidíme partnera takového, jaký je, ale odmítáme to přijmout.

Konfrontace – boj o moc, v zájmu návratu harmonie se snažíme druhého přesvědčit o své pravdě.

Přerod – naučíme se spolu mluvit, přestaneme bojovat o pravdu a najdeme společnou cestu i přes naši odlišnost.

Láskyplný vztah – vzájemně jsme si oporou, rosteme nejen spolu, ale i jako jednotlivci, naplňujeme naše poslání.

Mě osobně do vztahu přinesl velkou proměnu princip lásky, který jsem poznala během výcviku pro vztahové kouče u Florence Escaravage – „vylézt na horu druhého a podívat se na svět jeho očima.“

Tady si můžete stáhnout eBook s 5 etap k láskyplnému vztahu, kde najdete podrobnější vysvětlení.

Máte na něco s partnerem odlišný názor, nebo děláte to jinak?

Poproste ho/ ji, aby vám popsal/a, jak to vidí on/a, co je pro něho/ pro ni důležité a proč – jako kdyby vás vzal/a na svoji pomyslnou horu a ukázal/a svět ze své perspektivy.

Buďte zvědaví, naslouchejte. Můžete si ověřit "rozumím tomu správně, že..., když říkáš..., myslíš toto... ?" nebo "můžeš mi dát nějaký příklad, abych si to mohl/a představit? 

*Pokud je mezi vámi spíš dusno, začněte tématem, který vás nepálí.

Podívejte se na část o nabídkách k propojení v bonusovém videu.

Vyberte si dnes nějaký propojovací předmět, může to být cokoliv malého, co budete mít u sebe.

V okamžiku, kdy se chcete s druhým propojit, předejte partnerovi svůj předmět. Když vám může věnovat pozornost hned, strávíte spolu chvilku. Na konci si každý zase veme svůj předmět a můžete pokračovat ve hře.

Kdyby se vám partner nemohl hned věnovat, nabídne, kdy se znovu potkáte a do té doby bude mít u sebe oba předměty, je na tahu.

Pojďte dnes opět „vylézt na horu druhého a podívat se na svět jeho očima", inspirovat se můžete v bonusovém videu v části “zvědavost a naslouchání."

Popište ji, každý za sebe – čeho jste si všímali, co se vám líbilo, co se vám líbilo míň, co vás zaujalo?

Zajímejte se o zážitky druhého, jděte víc do hloubky. Co vás na vyprávění druhého nejvíc zaujalo?

*Pokud se nechcete vzájemně ovlivnit, svoji vzpomínku napište nebo nahrajte do hlasovky a pak si zprávu vzájemně přečtěte nebo poslechněte.

Vylosujte si, nebo si střihněte, kdo začne s povídáním.

Jeden bude vypravěč a druhý bude novinář, který se ptá.

Na pomoc si můžete vzít „mikrofon,“ nějaký předmět, který bude držet ten, kdo zrovna mluví. (Pomůž s nasloucháním :-))

Novinář bude zjišťovat, jaký má vypravěč vztah k Vánocům

Jestli je má rád?

Co má konkrétně rád, nebo co by změnil?

Jaké má vzpomínky z dětství?

Na které Vánoce nejraději vzpomíná, nebo které byly naopak nejkatastrofálnější?

Novinář klade otázky, přikyvuje, ověřuje si, jestli rozumí správně tomu, co říká vypravěč a ptá se na to, co ho dál zajímá.

Pak si role vyměňte.

*Pokud partner není povídací typ, můžete jeden druhému ukázat svůj vztah k Vánocům i nějakým neverbálním způsobem – písničkou, videem, obrázkem.

Můžete mít někdy pocit, že druhý si vůbec neváží toho, co všechno pro vztah, pro rodinu děláte. Většinou to není proto, že by partner nechtěl, ale protože to nevidí, neuvědomuje nebo dané věci přisuzuje jinou důležitost.

Položte partnerovi otázku: Co bys chtěl, abych viděl/a, že děláš? Proč je to pro tebe důležité?

A naslouchejte. Můžete použít i povídací předmět.

Někdy druhý něco nechce dělat, protože má pocit, že to nikdy neudělá správně, nebo mu bere chuť, že to nemůže udělat podle sebe.

Možná máte nějakou věc, kterou děláte vy a partner vám už nabízel, že to klidně udělá. Využijte příležitost.

Kdybyste měl/a tendenci do toho mluvit, zastavte se a zkoumejte, co vám brání danou věc úplně nechat na partnerovi.

Když jste po celém dni utahaní a s partnerem se potkáte až večer, potřebujete přepnout z pracovního režimu na ten společný. Když totiž chcete být hned spolu, je to jako kdybyste chtěli rozjet zamrzlé auto z 0 na 100.

Můžete vybrat z mých návrhů, nebo najít to svoje.

+ Pusťte si nějakou dynamickou písničku, u které oba ze sebe setřesete stres celého dne a třeba i zablbnete.

+ Posílejte si přes den zamilované zprávy.

+ Každý si dopřejte pár minut pro sebe a pak se sejděte.

+ Zapalte si svíčku, zhasněte světlo a chvíli se jen dívejte do očí.

Atmosféru ve vztahu můžete zlepšit díky nabídkám k propojení => bonusové video

ale také díky následujícím tipům:

Přijměte partnerův pohled, i když s ním nesouhlasíte

Zvyšujte mezi vámi důvěru, místo kritiky a shazování naslouchejte. To, co vám partner svěří si nechte pro sebe a nezneužívejte, když se zrovna hádáte.

Dávejte najevo, že vás to, co partner říká, zajímá – dívejte se na něho, zajímejte se, ptejte se, ověřujte si, jestli tomu správně rozumíte.

Zkuste najít takový čas na rozhovor, kdy jste oba v klidu – únava může způsobovat větší podrážděnost.

Až si dnes budete povídat, buďte plně přítomná/ý, dívejte se na partnera, ptejte se ho, aniž byste chtěl/a rovnou říct to svoje.

Je normální, že věci vidíme a děláme jinak, vyrostli jsme v různých rodinách, máme jiné životní zkušenosti, máme rádi různé věci. Kolem Vánoc vzniká spousta situací, kdy se neshodneme – jeden chce umělý strom, druhý živý, jeden chce kapra, druhý vinnou klobásu, jeden dárky otevírá hned, druhý si je nechá na později.

A jak v takovou chvíli najít společnou cestu?

Prvním krokem je pochopit, jak to vidí druhý – co je v dané situaci pro něho důležité, jak se cítí, když je to po jeho, jak se cítí, co to pro něho znamená, když je to po vašem, vylézt na jeho horu a pochopit jeho vnímání světa – můžete se vrátit k principu "zvědavosti a naslouchání" v bonusovém videu.

Druhým krokem je přijmout, že můžeme mít dva různé pohledy – přijmout neznamená souhlasit, neznamená, že změním rovnou svůj postoj. Znamená to, že když partner popisuje svů pohled poslouchám, nekritizuju, neshazuju, nepřesvědčuju.

Stáhněte si PDF "jedno schéma dvě různé představy," kde uvidíte na praktickém příkladu, jak se dají skloubit dvě různé předtavy o bydlení.

Napište si, co je, pro koho zásadní a proč, kde naopak můžete udělat krok k partnerovi?

Můžete to napsat doprostřed papíru, co je pro vás zásadní, bez čeho nemůžete fungovat a pak připište to, kde můžete udělat krok směrem k partnerovi, kde můžete trochu upustit.

Často máme tendenci vidět hlavně odlišnosti. Hledejte dnes s partnerem to, v čem jste podobní nebo stejní.

Spontánní chuť na sex míváme často na začátku vztahu. Časem ale spontánní chuť opadne. Je to přirozené. A v takovou chvíli často přijde myšlenka, necítím tu spontánní touhu, tak je se vztahem nebo s intimitou konec.

Ale vy nemusíte čekat, až budete mít zase chuť. Můžete se vědomě rozhodnout, pozvat partnera a začít s fyzickým sbližováním – hlazení, líbání…, které ve vás postupně chuť probudí.

Může se stát, že ve fyzické intimitě brání ještě něco dalšího, pak je důležité o tom mluvit a když je potřeba, najít i pomoc.

Dívejte se na sebe, dotýkejte se, líbejte se, objímejte se a klidně jděte i dál…podle toho, co je vám příjemné.

Toužíte po tom, aby partner přesně věděl jak a kde se vás dotknout, a pokud možno, aby to dělal sám od sebe? Ve filmech to funguje, na plátně vidíme dokonale sladěné milence, kteří se chápou a vášnivě milují beze slov.

Jenže, v reálném životě, pokud neumíme číst myšlenky druhého a nedokážeme se do něho vtělit, nemůžeme vědět, jak na něho působí naše doteky, co mu dělá dobře a co naopak úplně nemusí a on zas neví, jak to máme my.

Mluvte spolu o tom, co se vám líbí, ukazujte druhému, kde se vás má dotýkat, naveďte jeho ruku, dávejte to najevo zvuky.

Dnes partnerovi ukažte, jaké jeho doteky se vám líbí. Klidně mimo postel, jen tak. Nebo mu to můžete napsat do zprávy, pak připište, kdy se vás tak dotýkal, aby se mu to vybavilo.

Můžete si vzpomenout na nějakou konkrétní situaci, nebo říct obecně, při jaké příležitosti se cítíte milovaní. Naslouchejte a buďte zvědaví.

Klidně po návratu z práce, na gauči, ve stoje uprostřed kuchyně. Vydržte aspoň 60 sekund – beze slov, jen vnímejte jeden druhého. Je to cvičení, které vás přiblíží beze slov.

*Možná se netulíte, fyzický kontakt není úplně pro vás, nevíte jak na to, je to nezvyk, cítíte se u toho trapně – zkuste pozměněnou verzi – sedněte si proti sobě, tak, aby se vám dotýkala kolena, chytněte se za ruce a buď se dívejte do očí nebo si je zavřete a jen se vnímejte.

Někdy se stane, že vy něco chcete řešit teď a tady, ale partner nemá náladu nebo sílu. Jenže vy neusnete, dokud to nebude vyřešené.

Nebo je nějaké téma, kolem kterého se motáte pořád v kruhu, vy chcete řešit, partner nechce.

Dokud máte danou věc stále v hlavě, neustále na ni myslíte, zabýváte se tím. Dnes ji odložte.

Vezměte papír a tužku a napište si situaci ve vztahu, která vás trápí. Na stupnici od 0 (vůbec) do 10 (nemyslím na nic jiného), jak moc vás daná situace trápí. Proč vás to trápí? Jaké kvůli tomu máte pocity? Co se vám honí hlavou? Co to bude pro vás znamenat, když se daná věc nevyřeší? A co to přinese, když se to vyřeší? Co můžete udělat vy, aby se situace zlepšila?

*Když budete chtít, dejte „dopis“ přečíst partnerovi. Díky tomu, že nemusí na vaši prosbu reagovat hned a může si to v klidu pročíst a promyslet, můžete najít nějaké společné řešení.

Držte jeden druhého v náruči a jen spolu dýchejte.

Říct, že takhle to fungovat nebude nebo dát radu, jak by to měl partner udělat. Znáte to?

Když druhému řekneme svůj názor, nebo se s ním podělíme o to, jak to funguje nám, může to brát jako útok. A když se někdo cítí v nebezpečí, brání se – odsekne něco nepříjemného, odejde nebo úplně zamrzne.

Navíc, když říkáme rovnou, jak to vidíme my, nevíme, co se ve skutečnosti odehrává u partnera.

Pokud chcete nacházet společná řešení, buďte zvědaví.

Až dnes budete chtít partnerovi poradit nebo mu říct svůj názor, přeměňte to v otázku. Díky tomu lépe poznáte důvody, proč to partner dělá zrovna takto a může vám to usnadnit přijmout, že to dělá jinak něž vy.

Např. místo „do salátu přece salám nepatří!“ zeptejte se se zájmem „pověz mi, proč děláš salát zrovna takhle?“

Bez povinností, dětí a myšlenky teď nemám čas. Můžete se na sebe dívat, tulit se, povídat si, vybrat nějakou jinou aktivitu.

V adventním čase míváme dlouhé seznamy toho, co potřebujeme udělat. A často se zapomeneme zastavit. A když jsme úplně vyřízení, máme horší náladu, menší kapacitu být milí. A to pak ve výsledku zhorší i atmosféru ve vztahu.

*Běží vám hlavou, že si to nemůžete dovolit? Co se děje, když si to nedovolíte, jaký to má dopad na vás, na vašeho partnera? Co se stane, když si to dovolíte?

Ve vztahu dáváme najevo a vnímáme lásku různými způsoby. Gary Chapman, odborník na partnerské vztahy, rozlišuje 5 jazyků lásky

Slova ujištění – lásku vyjadřujete slovy.

Pozornost – věnujete jeden druhému svůj čas, přítomnost.

Skutky služby – uděláte něco pro druhého, co ho potěší.

Přijímání darů – nejvíc vás potěší hmotné dárky.

Fyzický kontakt – doteky jsou způsob, jak dáváte najevo svoje city.

Často se cítíme nemilovaní, protože druhý má jiný jazyk lásky než my. Když známe jazyk lásky toho druhého, můžeme lépe porozumět jeho potřebám, taky mu můžeme jednodušeji udělat radost.

Vyjádřete dnes lásku partnerovi jeho jazykem.

Vztah spolu drží 4 propojení – Citové, fyzické, spirituální a intelektuální. K tomu, aby váš vztah byl pevný, potřebujete mít pevná všechna 4 propojení.

A jak si tyto propojení představit?

Intelektuální propojení – zjednodušeně můžeme říct, že je to nějaké obohacení druhého - může to být skrze koníčky, seznámení druhého prostředím, ze kterého pocházíte, pracovní zážitky.

Spirituální propojení – vzniká, když spolu povídáte o vašich hlubokých přesvědčeních, o tom, v co věříte, a to nemusí být bezpodmínečně náboženství, jakou máte představu o fungování světa.

K tomu, aby vztah s partnerem byl blízký, potřebujete blízkost – intimitu a tu vytváří citové a fyzické propojení.

Pro mě je to bublina, ve které můžete být sami sebou, máte jeden k druhému důvěru, můžete být jeden před druhým zranitelní.

Citové propojení navazujete, když si spolu povídáte o sobě, o vás dvou, o vašem vztahu, o vašich proč.

Fyzické propojení začíná už pohledem, vede přes doteky, polibky, líbání, objímání až k sexu.

Když procházíme nějakým náročnějším obdobím, často se nám oslabuje právě intimita, protože na sebe máme méně času. Chybí nám naladění se na sebe, nevšimneme si, že už se nedotýkáme nebo se na sebe ani nedíváme.

Sedněte si dnes naproti sobě, dotkněte se koleny, můžete se chytit za ruce a dívejte se jeden druhému do očí 4 minuty.

Většinou se snažíme věci druhému vysvětlit slovy, ale komunikace probíhá z velké části v neverbální úrovni. Navíc ne všichni jsou na povídání. Právě proto to můžete dnes vyzkoušet jinak.

Vyberte způsob, jak dnes „povyprávíte“ partnerovi, jaký jste měli den – můžete kreslit, zahrát pantomimu, najít obrázek, fotku, video, písničku, vůni – něco, co za vás vyjádří, co jste za ten den prožili, jak se po něm cítíte.

Ve vztahu jste dva jedineční lidé a k tomu, aby váš vztah mohl dlouhodobě fungovat, potřebujete do něj přinášet sebe, svoje nadšení, svou energii. Celkovou atmosféru ve vztahu ovlivňuje, jak se cítíte.

Může to být klidně nějaká drobnost, nebo něco většího, kde potřebujete podporu partnera, například, aby byl chvíli s dětmi, připravil večeři nebo nechodil do kuchyně.

Když jste po celém dni utahaní a s partnerem se potkáte až večer, potřebujete přepnout z pracovního režimu na ten společný. Když totiž chcete být hned spolu, je to jako kdybyste chtěli rozjet zamrzlé auto z 0 na 100.

Válejte sudy na posteli, zatancujte si na vaši oblíbenou písničku, dobíhejte společně tramvaj, muchlujte se na schodech, vyprávějte si vtipy, najděte dnes aktivitu, která vás oba rozesměje.

Možná máte zaručenou metodu, jak skládat prádlo, nakládat nádobí do myčky nebo uklízet koupelnu.

Pokud možno vyberte něco, co děláte úplně odlišně, nebo co druhý vůbec nedělá – ukažte, vysvětlete, a řekněte i proč zrovna takhle. Druhý to pak udělá přesně podle vás.

Nakonec můžete probrat, jaké to bylo dělat něco přesně podle druhého, co se vám na tom líbilo, co třeba méně a proč.

Jakou náladu si přejete ve vztahu? Možná máte pocit, že dokud se partner nezmění, nic nemůžete udělat. Zkuste se zaměřit dnes na to, co můžete ovlivnit vy.

Zavřete na chvíli oči a vybavte si chvíli, kdy jste se s partnerem cítil/a dobře. Čím jste k tomu momentu přispěl/a vy? Co jste udělal/a, co vám pomohlo, že jste se tak cítil/a?

Zkuste dnes tuto náladu znova navodit.